wz
WebZdarma.cz

 

327 BoA 20. 8. 2015

 

 

 

JIŘÍ LIŠKA / INSPIRACE KRAJINOU

Reportáž z galerie U NÍ v Mikulově

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Středa 7.10.2015 19:30

KALENDÁŘOVÝ PŘEDKRM

Jak nám poslala Petra Badinová pozvánku na sobotní křest svého dalšího kalendáře, tak mi nedalo, abych neprolistoval zbývající listy letošního kalendáře a naskenoval jsem tři. Jsou to silné verše a dokonale neotřelé, vemte třeba rým řítí se v řiti, takový by ani Baudeliare nevymyslel. Některé jsou zase, vemte třeba zpětně květen a červen, velmi odvážné. Uvidíme, čím Petra překvapí letos... vlastně příští rok.  bk

 

 

Úterý 6.10.2015 19:30

ONLINE ART / PODZIM 2015

Vážení přátelé, právě vyšlo další číslo občasníku online ART

Obsah: Miluše a René Roubíčkovi – sklářské legendy na Špilberku

Skororetro – sochy a kresby Jiřího Sobotky

Obrazy Bohuslavy Olešové, Karla Práška, Jiřího Lišky a Vlastimila Tomana

Nové návraty Lenky Tiché, Letní snění Lenky Dobešové a Jiřího Vašici

Stará hudba na výsluní zájmu

Online ART najdete buď zde https://cs.publero.com/title/online-art/8-podzim-2015

anebo zde http://www.onlineart.cz/

jsme také na FB http://www.facebook.com/onlineart.cz

Hezký den !

Dagmar Petrášková

 

 

Pondělí 5.10.2015 7:00

PETRA BADINOVÁ / KŘEST KALENDÁŘE 2016

GALERIE STŘÍBSKÝ MLÝN / IVANČICE

 

 

Středa 30.9.2015 19:30

PAUL EWERT v NITŘE

B. Koňařík

Nevím, zda jste si všimli, ale na pozvánce k výstavě Sdružení výtvarníků Vysočiny je mezi vystavujícími uveden Paul Ewert. Jméno znící poněkud cizokrajně, však také jeho nositel pochází z Lucemburska. Žije v Třebíči, je autodidakt a v Nitře vystavuje plátna, tři z nich publikujeme. Prokládáme je anglickým pojednáním od stejného autora.

Many artists today seem have little to say about their works, but concerning me, they are for me like my children, so, let me give you some notes. Now, as it seems to me, the notation "unachieved (incomplete/unfinished) paintings" was rather an unconscious psychological trick. (It happened to me in my first exhibition in Trebic, a long time ago, to show unachieved works, which mostly was also indicated in the title. So, works which I didn't succeed to complete following my own concept. But the practice showed very often, that once presented in an exhibition, later, I had little interest to continue working on them. Probably the many looks of the spectators focused on the works, made them finally a finished, complete ones. Or so...)

Bucolic & Unachieved Paintings, No 1 (Homage à Petar Mazev – yugoslav-makedonian painter I); acrylic on canvas, 80x100cm, 2015

Bukolická a nedokončená malířství, č.1 (Pocta jugoslávsko-makedonskému malíři Petaru Mazevovi I); akryl na plátně, 80x100cm, 2015

Now for this exhibition in Slovakia, by proposing to myself to exhibit them, whatever will be their state of completion, I put myself in a state of relaxness... Which finally enabled me to complete them actually, to make of them elaborated works. (Therefore, on a CD-Rome to be published soon, I forewent the attribute "unachieved (incomplete/unfinished) paintings.)

Some words about about the different stages of their elaboration: I already told you about my (secret, resp., spontaneous) one-week trip by train from Trebic to Nis (South Serbia) and Skopje (Macedonia) during winter. There were thrilling rhythms of Serbian popular music, of the lovely mentality of people there – to be heard and felt everywhere. But there were also my visit to Museum of Contemporary Art in Skopje (Macedonia), which revealed a nice surprise to me: a complete collection of masters from Classical Czech Modern Art: Jan Stursa, Vojtech Preissig, Vaclav Spala, Emil Filla, Frantisek Musica etx. And there was the discovery of artists from former Yugoslavia. One of them being Petar Mazev.

Bucolic & Unachieved Paintings, No 2 (Homage à Petar Mazev – yugoslav-makedonian painter II); acrylic on canvas, 80x100cm, 2015

Bukolická a nedokončená malířství, č.2 (Pocta jugoslávsko-makedonskému malíři Petaru Mazevovi II); akryl na plátně, 80x100cm, 2015

At last not least, there was for me in Skopje the first experience to be in an historical region with a traditionally high presence of Moslem population. This interweaving of Christian-orthodox, Moslem, Balkan and deeply European spiritual and cultural influences – specially also on the architectural-urban level (unfortunately together with a very strong pinch of kitsch from recent town planning measures) made me feel quite pleasant on this place.

Bucolic & Unachieved Paintings, No 3 (Homage à Petar Mazev – yugoslav-makedonian painter III); acrylic on canvas, 80x100cm, 2015

Bukolická a nedokončená malířství, č.3 (Pocta jugoslávsko-makedonskému malíři Petaru Mazevovi III); akryl na plátně, 80x100cm, 2015

Shortly, in a feeling of new motivation and inspiration after this trip, I began to sketch five 80x100cm canvases (in opposition to the squarish sizes I used to paint during long years before). After times of intellectual and and geographical deviations, I came back on three of them during late summer, and belaboured them for this exhibition now. There will be also some homages to some artists from outside Balkanic or eastern context:

– the large golden bow is inspired by a drawing by the great German artist Emil Schumacher

– there are on two paintings a tribute to the Italian painter Giorgio Morandi, which I appreciate very much (in form of 2 outlines of flower vases).

– my big impression by the multicultural city skyline of Skopje (Islam and Orthodox-Christian) is symbolized by juxtaposing golden colour and outlines of minarets in the upper-left corner of the painting.

 

 

Středa 30.9.2015 7:00

SIMONETA ŠMÍDOVÁ

GALERIE AVIATIK / PRŠTICE

 

 

Úterý 29.9.2015 19:30

VÝTVARNÍCI VYSOČINY

KRAJSKÉ OSVETOVÉ STREDISKO / NITRA

 

 

Středa 2.9.2015 21:00

JIŘÍ LIŠKA / GALERIE U NÍ / MIKULOV

Pozdě, v pátek výstava končí, ale přece – reportáž z vernisáže otevřete kliknutím na modrý zavináč @.

 

 

Neděle 30.8.2015 20:50

JIŘÍ NEUWIRT / OSTRAVSKÉ CUVÉE

GALERIE U NÍ / MIKULOV

Ahoj, Jirka Neuwirt je spolužák Stáni Dadákové, Olina Rujbra, můj... maturitní ročník 1967, viz maturitní fota.

Dana Marková

 

 

Neděle 30.8.2015 19:50

JAN PRAŽAN / KROJE

GALERIE AVIATIK / PRŠTICE

 

 

Sobota 29.8.2015 20:30

CO TO OŘEŠ, CHLAPČE? (1)

Ilja Chlestakov

Přiznám, že se mi název boa-seriálu Zahradníkův, případně Zahrádkářův rok od začátku tak nějak přejídal, a to kvůli stejnojmenné sbírce fejetonů Karla Čapka. Co naplat, nic lepšího vymyslet nešlo, až letos – heuréka – se blýsklo na časy. Nový název „Co to ořeš chlapče?“ ovšem také není původní. Dávno přede mnou jej použil zemědělský tajemník kterési politické strany, kdyby si jen člověk vzpomněl které, když vystoupil ze služební volhy, aby na okraji pole vykonal malou po...

A jak tak koná, postávaje na okraji pole, projíždí kolem traktorista s pluhem v zápřahu, an obratě oře. Nic podobného tajemník ještě v životě neviděl, a tak, aby nevypadal jako blbeček, položil již zmíněnou, fundovanou otázku.

Traktorista odtušil „rež“, v duchu dodal „ty blbečku“ a koukal rychle, než začne dotyčný rozvádět svá moudra, zmizet. No, on to ten tajemník také neměl ze svojí hlavy, otázku vyčetl z Brežněvovy Celiny a to byla nějaká kniha! Příslušná komis ji v době prvního vydání vyhodnotila jako knihu roku!! S nejkrásnější grafickou úpravou!!!

Po této příhodě stouplo tajemnické sebevědomí natolik, že až do odchodu na zasloužený odpočinek psal než články a projevy o tom, jak musí, místo aby se zabýval ideologickou prací mezi traktoristy a dojičkami, řešit hospodářské problémy vedení družstev.

Takže vlastně i tenhle nový seriálový název je plagiát, ještě k tomu dvojnásobný. Navíc i dvojsmyslný, protože přiznejme si, komu se na zahrádce daří natolik, aby si čas od času nemusel sebekriticky přiznat, že něco „zvoral“.

Orat se dá i rytím, i když někomu by se mohlo zdát, že v srpnu je poněkud brzy. Jenže když ořete... pardon, ryjete udupaný trávník, tak je třeba využít, že půda je po nedávných vydatných deštích poněkud měkčí, což nelze zaručit pro celý podzim. Ryjeme nadrobno, plátky nemají být silnější než sedm centimetrů, ideální je pět. Spoléhat, že větší hroudy rozdrobí mráz – to aby je člověk na jaře rozbíjel dynamitem.

Tady se něco „zvoralo“, ale co? Rostlina na levé fotografii má být dýně hokkaidó, listy i květy přesně podle předpisu, jenže plody vypadají jinak, než by měly. Že by se zkřížily s dýněmi, co rostou padesát metrů opodál?

Mimořádně teplé a suché počasí způsobilo, že rajčata, brambory, ba ani okurky nechytly, ať už jste je zalévali, nebo ne, plíseň. Jinak názory na to co zalévat, co ne a jakou vodou, se různí. Zalévači i nezalévači mají zaručené recepty, nemá cenu jim je vyvracet.

 

 

Středa 26.8.2015 19:00

NIKOS ARMUTIDIS v MIKULOVĚ

B. Koňařík

Při návštěvě Mikulova narazíte na několik pamětních desek, které mají osobitý „komorně laděný rukopis“, prostý zprofanované pompéznosti let minulých. Evidentně jsou všechny z jedné ruky a v historickém městečku, kde jsou natěsnány všechny možné styly a slohy, působí jako spojující prvek. Na žádné jsem nenašel podpis, ale podle Jury Lišky (a já mu věřím, chodili spolu na Šuřku i do lidovky) je jejich autorem Nikos Armutidis.

Co je na těch pamětních deskách ještě sympatické, že v současnosti, kdy v kumštu vítězí krátkodobá senzace nad dlouhodobou kvalitou, se důsledně vyhýbají lacinému efektu a experimentování, budoucnost to určitě ocení.

Na Lormově náměstíčku, pojmenovaném podle tvůrce dotykové abecedy pro hluchoslepé, stojí (vlastně leží), nedaleko příslušné pamětní desky i volná Nikosova plastika, představující boha vína („V tom sudu je voda?“, ptá se hošík na fotografii.) Dionýsa.

Dionýsos, latinsky Bacchus, byl velmi populární v antice a tak není divu, že ho s chutí převzala i renesance. A díky svému, jak by se řeklo, třídnímu původu, přežil i období barokní protireformace. Jako nemanželské, nedonošené dítko byl zachráněn z těla umírající matky a jeho otec Zeus jej donosil zašitého ve vlastním boku. Toto druhé zrození pak inkvizice uznala jako pohanský předobraz Kristova zmrtvýchvstání.

 

 

Čtvrtek 20.8.2015 19:00

KRISTINA ČERNÁ / AUTORSKÉ ČTENÍ

ZÁMEK LYSICE

Podívejme, podívejme – jak na Internetu vynikne pozvánka, která není celá (Ještě tak kreslené písmo, to by bylo!) vypocená ve fotošopu nebo v pédéefku. Pozvánka přišla od Ireny Zahradníkové ze Skřipáku zároveň s informací, že kalendář pro rok 2016 se už rodí. Můžete hádat, čí?